Co jste nevěděli o růstu prvních zoubků, ale měli byste – radí dětská zubní lékařka

Kdy začít používat pastu? A jak je to s obsahem fluoridu? Jaký kartáček zvolit na čištění prvních zoubků – je ten klasický silikonový tou správnou volbou? A jak to udělat s čištěním prvních zoubků, když v noci ještě kojíte? Na všechny tyto otázky nám odpověděla zubní lékařka Karin Ráczová, která je sama maminkou dvěma holčičkám.

Některým dětem se první zuby začnou prořezávat již ve čtvrtém měsíci, jiným až po prvním roce – nic, co by rodiče mělo stresovat či trápit. Čím dříve se mléčné zuby objeví, tím dříve je potřeba o ně začít pečovat. Jenže informací je hodně a jsou různorodé. Spojili jsme se proto se zubní lékařkou Karin Ráczovou, která již několik let šíří osvětu ohledně péče o dětský chrup.

1. S čištěním začněte co nejdřív – klidně i před začátkem růstu zoubků

Možná si klepete na čelo – proč byste měli simulovat čištění zoubků u několikaměsíčního miminka, když ještě nejeví žádné příznaky prořezávání jedniček? Jak se říká, trénink dělá mistra. „Jde jen o to, aby si děťátko zvyklo, že mu maminka sahá do pusy a něco tam dělá. Čím dříve si dítě zvyká na určité činnosti, tím snazší to bude při opravdovém čištění,“ říká zubařka Karin Ráczová. Zdůrazňuje, že se však jedná jen o doporučení. S reálným čištěním je potřeba začít hned po tom, co se prořízne první zoubek.

Ti, kteří si myslí, že se kazivost čerstvého mléčného chrupu netýká, jsou na omylu. Plak na zubech se tvoří bez ohledu na to, jakou stravu dítě dostává – i po mateřském mléku. „Jedná se zejména o sražené proteiny ze slin a bakterie. Při nečištění se plak zvětšuje a hrozí vznik zubního kazu. Tento mechanismus vzniká jak na mléčném, tak na trvalém chrupu s tím rozdílem, že mléčný chrup je náchylnější,“ dodává Ráczová.

2. Jak je to s nočním kojením? Čistěte dvakrát denně

Znáte to z vlastní zkušenosti – večer si vyčistíte zuby před spaním a už nic nejíte. Jak to ale udělat s dítětem, které se v noci budí na kojení? Ve 3 ráno asi nikdo nechce řešit čištění chrupu. „Nejlepší je samozřejmě po čištění nic nekonzumovat a pít maximálně vodu. Ale to je těžké, když maminky v noci ještě kojí. Měly by proto vyčistit zoubek či zoubky před nočním mlíčkem během večerní rutiny a pak ráno – je to takový kompromis,“ vysvětluje Ráczová.

3. Čím čistit první zuby? Zapomeňte na silikonový kartáček

Ve většině publikacích najdete jako první vhodnou pomůcku pro čištění prvních zubů silikonový kartáček. „Ještě na škole jsme se to tak učili. Ale moje zkušenosti se hodně změnily po tom, co jsem si vším prošla se svými dětmi,“ vysvětluje Ráczová. Kartáčky pro nejmenší mají totiž celkem velký povrch, který neodpovídá velikosti prvního prořízlého zubu. Maminky se kvůli tomu snaží jezdit po celé ploše dásně a najít jediný vykukující hrot. Nepříjemně tak mohou dráždit zarudlé dásně kolem, navíc může být komplikovanější kartáčkem zub vyčistit ze všech stran.

Ráczová proto doporučuje klasický jednosvazkový kartáček pro dospělé. Jeho velikost odpovídá velikosti prvního zoubku. Díky dobrému zahuštění efektivně odstraní zubní povlak, vyčistí zub dobře ze všech stran a snadno se s ním manipuluje.

Silikonový kartáček se štětinami ale nezavrhujte. Hodí se v období, kdy se zuby ještě neprořízly. Můžete s ním masírovat dáseň a pomoci tak procesu prořezávání. Na jeho povrch také můžete aplikovat přírodní bylinný gel, který může dítěti pomoci od bolesti.

4. Kdy sáhnout po zubní pastě?

Není pravidlem, že s čištěním zoubků musíte sáhnout po zubní pastě. První zoubky pastu přímo nepotřebují. Starší edukační materiály zubní pasty s fluoridem nedoporučovaly do té doby, dokud dítě neumělo vyplivnout pastu a vypláchnout si ústa. Fluoridy totiž sice slouží jako prevence zubního kazu, ale jejich nadměrná konzumace je pro lidské tělo nebezpečná a může vést ke vzniku fluorózy.

„Teď už se akademická společnost celosvětově shoduje na tom, že jsou fluoridy důležité pro prevenci zubních kazů a je škoda se jim vyhýbat, když je mléčný chrup nejvíce náchylný na zubní kaz. Začalo se proto řešit dávkování fluoridové zubní pasty v omezeném množství, abychom mohli těžit z pozitivních účinků, ale předešli nadměrnému přísunu fluoridu do krevního oběhu,“ vysvětluje Ráczová. Na jedno čištění by proto množství zubní pasty mělo odpovídat velikosti jednosvazkového kartáčku – tedy zhruba zrníčku rýže.

A kdy fluoridovou pastu zařadit do rutiny? „Já si stanovila milník řezání stoliček – pokud nejsou žádné problémy a dítě si rádo čistí zuby, zůstaňte u čištění vodou. Pokud je ale stále kojené a je zvýšené riziko vzniklého kazu, fluoridy mohou být přínosné. Stejně tak pokud dítě nechce pustit maminku do pusy. Pasta dětem většinou chutná a může to pro ně být motivátor, proč se do čištění pustit,“ dodává Ráczová. Na trhu je také množství past bez fluoridu.

5. Kvalita prvních zubů je důležitá, nezanedbávejte je

No jo, stejně vypadnou, tak je to jedno… Kolikrát jste tuhle větu slyšeli? A opravdu jí věříte? „Rodiče často zapomínají na to, že i zuby jsou součástí fungujícího celku. Zdevastovaný chrup ovlivňuje celý organismus,“ upozorňuje Ráczová. Zubní kaz, rozpadlý či zahnisaný zub, váček pod zubem – to vše má vliv na celkovou pohodu dítěte. Zuby nejsou jen pro parádu a například zadní stoličky vypadnou zhruba až v 11 letech života dítěte. Když o ně přijde již v šesti letech, nebude mít ty nejdůležitější zuby pro rozkousání veškerého jídla několik let.

„Většina rodičů si navíc myslí, že až vyroste trvalý chrup, tak mávnou čarovným proutkem a jejich děti se začnou svědomitě starat o své zuby. Takhle to ale nefunguje. Rutina a návyky se musejí budovat od útlého dětství,“ dodává Ráczová.