Jak se připravit na porod? Nastavte si svou mysl, radí porodní asistentka

Porod nemusí být dokonalý a podle našich představ. S tím je potřeba počítat. Je dobré mít svou představu a plány, ale stejně tak musíme být připravené na to, že vše může dopadnout jinak. Důležité je se nesrovnávat s okolím a znát své možnosti. „Sto žen, sto různých porodů,“ říká v rozhovoru porodní asistentka Eunika Moješčík.

Dá se na porod vůbec připravit?
Každá žena i dítě jsou individuální osobnosti, a tak i porod je individuální záležitost. Dopředu nikdy přesně nevíme, jak bude probíhat. Můžeme se ale připravit na různé situace a věci, které porod provází.

Kdybyste mohla těhotné ženě doporučit jednu základní věc, která ji může pomoci při porodu, co by to bylo?
Jak už jsem nastínila, tak hodně věcí je individuálních a taková doporučení se nedají generalizovat. Sto žen, sto různých porodů. Ale jestli je tu něco, co platí pro všechny, tak je to určitě nastavení mysli. Ženě bych doporučila pracovat na své psychice.

Jak přesně?
Ženy by měly být připravené na to, že to vše nemusí být dokonalé. Naše tělo není dokonalé a stejně tak ani těhotenství, porod a šestinedělí nemusí být takové, jaké jsme si to představovaly. A neznamená to, že jsme selhaly. Jsou to zkrátka věci, které kolikrát neovlivníme. Takže takhle to myslím, když říkám „nastavit mysl“. Je určitě super mít vizi, ale také je nutné být připravená na to, že ta vize taková nebude. A je to v pořádku.

Říkáte, že má být žena připravená na to, že to nebude dokonalé. V čem je podle vás největší problém?
Těhotné se často srovnávají s ostatními, to je podle mě největší problém. Porovnávají své těhotenství s těhotenstvím své kamarádky nebo sestry. Ve chvíli, kdy je to jinak, tak se ptají proč a jsou z toho smutné. Ale já říkám, že každé těhotenství i porod jsou zkrátka jiné, a to není důvod být kvůli tomu smutná.

Dobře, jsou tu věci, které nemůžeme ovlivnit. Na čem ale ženy mohou kromě psychiky zapracovat?
Mít kvalitní a dobré informace je základ. Neodbornost je jedna z největších chyb, se kterými se setkávám.  Ženy řeší, jakou aktivitu budu v těhotenství dělat, zda mít k porodu soukromou porodní asistentku nebo dulu, v jaké nemocnici budou rodit… Jenže první věc, kterou většina udělá, je, že na internetu začne číst diskuze, kde jsou všichni odborníci. Ale nejsou. Takže za mě znamená kvalitní předporodní příprava konzultace s odborníkem, který mi řekne, co je pro mne vhodné. Každá žena je jiná, a to, že deseti kamarádkám vyhovovala těhotenská jóga, neznamená, že mě bude také.

Ne každá žena si ale asi odborníka může dovolit. Co pak? Knížky?
Asi ano, ale nevím, jestli bych v Česku něco doporučila. Napadají mě publikace od pana profesora Antonína Pařízka, to je kapacita. I na internetu je ale i spousta bakalářských a diplomových prací od porodních asistentek, ve kterých se dají najít zajímavé informace.

Znám ale i ženy, které kvůli strachu z porodu nechtějí nic vědět. Máte s tím zkušenost?
Osobní zkušenosti s tím nemám. Ženy se na mě většinou obracejí právě proto, že se zajímají. Ale slyšela jsem o takových případech. Těhotné v sobě dusily strach, byly nějakým způsobem paralyzované a nechtěly například o možných komplikacích slyšet. Jenže pak to většinou nedopadlo úplně nejlépe. To, že o těch věcech nebudu vědět, neznamená, že se nestanou. Radši chci být vzdělaná, vědět to dobré i zlé, protože vím, do čeho jdu a mohu díky tomu například lépe komunikovat s doktory. Když jsem informovaná, tak zkrátka vím, co chci a co ne.

S těhotnými a rodičkami pracuje Eunika Moješčík přes 10 let.

Když to řeknu s nadsázkou, může si žena porod užít?
Užít (smích)… Bolest si většinou člověk neužívá, ale já vždy říkám, že je rozdíl mezi bolestí, která nikam nevede, to může být třeba říznutí nebo zlomená ruka a bolestí, kde na jejím konci vznikne nový život. Takže bych spíše volila formulaci, že může mít na porod hezkou vzpomínku, přestože to znamená, že zažívala bolesti. Je to o jejím přístupu. Když do porodnice přicházím v náladě, že budu bojovat se zdravotníky, že je vše špatně, a že to hrozně bolí, tak to tak asi bude. Ale mohu tam také přijít jako silná žena, která ví, že bolest jde ruku v ruce s kontrakcí, která vede miminko do porodních cest a k cíli – na svět. A já vím, že za chvíli budu držet své novorozené dítě v náručí. To je pozitivní přístup, který by tam měl být a který mnoha ženám pomáhá.

Jak k hladšímu porodu může pomoci fyzická aktivita v těhotenství?
Tady musím jen zdůraznit, že se bavíme o fyziologickém těhotenství, pro rizikové a patologické těhotenství platí jiná pravidla a žena má naordinovaný klidový režim. Pokud je však vše v pořádku, žena by měla mít určitou míru fyzické aktivity. Ta aktivita by neměla být nárazová. To, že si z ničeho nic zajdu na výšlap do hor, neznamená, že jsem fyzicky připravená na porod. Měla by to být pravidelná a postupná aktivita. A měla by začít už před plánovaným těhotenstvím.  Je dokázané, že ženy, které se nějaké fyzické aktivitě pravidelně věnují, mají po porodu lepší rekonvalescenci a dostávají se lépe do formy.

Tady bychom asi měly říct „všeho s mírou“, že? Jedna z chyb, kterou ženy dělají, je, že začnou rychle dělat fyzickou aktivitu naopak právě jen proto, že jsou těhotné…
Ano, mám spoustu takových klientek. Chtějí všechno hned a rychle a ani si pak například neohlídají, aby cvik, který dělají, provedly správně. To samozřejmě platí i pro ženy, které nejsou těhotné. Obecně máme zkrátka pocit, že během těhotenství začneme nabírat na váze, tak je nutné tomu zabránit fyzickou aktivitou. Jenže tu bychom měly dělat kvůli udržení kondice, ne kvůli získání kondice. V těhotenství to není o nabírání svaloviny a hubnutí.

Co tedy může žena dělat, pokud do té doby nesportovala?
Úplně nejideálnější jsou pravidelné procházky. Chůze je ten nejpřirozenější pohyb. Naopak dlouhé sezení ženě zatěžuje páteř. Některé se tomu ale nevyhnou, proto by se po celém dni sezení v kanceláři měly jít projít a během práce dělat pauzy na protažení. Někomu naopak v druhém trimestru, kdy už odpadají těhotenské nevolnosti, vyhovuje plavání nebo těhotenská jóga. Jsou ženy, které chodí i v těhotenství běhat, protože na to byly předtím zvyklé. Je ale dobré se o tom poradit s odborníkem. Žena musí znát své hranice. Ale těhotenství není nemoc.

Kdy by žena měla s fyzickou aktivitou přestat? Může cvičit až do dne D?
Pokud se cítí dobře, tak vlastně proč ne. Ale zase – je to individuální. Obecně, poslední měsíc před porodem se doporučuje neposilovat, ale spíše uvolňovat – především pánevní dno a porodní cesty. Zkrátka by žena měla zpomalit a uklidnit mysl. Psychosomatika hraje velkou roli.