Mýtus jménem kyselina listová. V těhotenství vsaďte raději na aktivní folát

Už řadu let se ženám, které plánují těhotenství nebo už nosí malý zázrak pod srdcem, doporučuje užívat zvýšené dávky kyseliny listové. Látka je označována jako důležitá prevence vad neurální trubice u vyvíjejícího se plodu. Jenže takové tvrzení není přesné. Kyselina listová podle odborníků nemusí stačit. Organizmus poloviny populace totiž neumí kyselinu listovou metabolizovat na potřebný aktivní folát v dostatečném množství. Právě ten je však klíčovou látkou pro těhotné ženy.

Aby bylo vše pochopitelné, je nutné ohlédnout se do historie – pojďme začít rokem 1941. Proč zrovna tímto datem? Protože tehdy vznikla kyselina listová. Divíte se? Vždyť kyselina listová má být odjakživa přirozeně obsažená v listové zelenině, fazolích či citrusových plodech, jak se často uvádí. Jenže to je omyl – klíčovou látkou v těchto potravinách je právě folát, tedy vitamín B9.

Vědci si totiž tehdy všimli, že pokud jsou potraviny obsahující foláty vystaveny teplu a světlu, tyto důležité látky z nich mizí. A tak byla vyrobena plně oxidovaná syntetická kyselina listová, která měla jako doplněk stravy tento problém jednou pro vždy smést ze stolu.

„Kyselina listová je syntetická (tj. obvykle se přirozeně nevyskytující forma folátu), která se používá v doplňcích a v obohacených potravinách, jako je rýže, těstoviny, chléb a některé snídaňové cereálie,“ uvádí doktor Jiří Slíva v časopisu Gynekologie a porodnictví. Kyselina listová je však sama o sobě neaktivní, to znamená, že ke zdravému vývoji plodu nijak nepřispívá. Tělo ji musí metabolizovat na aktivní folát.

Více folátu pro maminky

Organizmus těhotné ženy kope za dva. Proto se poslední desítky let těhotným ženám doporučuje suplementace kyselinou listovou, která má tělo foláty dostatečně zásobit. „Pro většinu žen, zejména během těhotenství, je však velmi obtížné získat denně doporučené množství folátu v samotném jídle, a ke slovu se tak dostává suplementace,“ dodává Slíva.

V tom by nebyl problém, kdyby nové studie neukázaly, že více než 50 procent populace nemá dostatečné množství enzymů, které změnu zajistí. Lidský organismus zkrátka není schopný neaktivní folát, který se do těla dostane buď obsažený ve stravě nebo jako kyselina listová, „nastartovat“. K tomu několikastupňovému metabolickému procesu potřebuje enzymy DHFR, THFR a v konečné fázi MTHFR. Jak již ale bylo řečeno, každý druhý člověk si nese mutaci pro tvorbu tohoto důležitého enzymu. Nezpracovaná neaktivní kyselina listová se tak vstřebává beze změny do krve a může dokonce i škodit.

Šance na dokonalé zpracování kyseliny listové je tedy méně než 50 procent. Přítomnost genetické mutace MTHFR se obvykle nevyšetřuje. „Jako racionálnější se tak dnes ukazuje spíše cílená suplementace přímo aktivním folátem,“ píše Slíva. V současnosti lze na trhu na takové doplňky stravy, které obsahují aktivní folát, narazit. Mnoho žen jen o takové možnosti vůbec neví, nebo z důvodu nižších cen volí produkty s obyčejnou kyselinou listovou.